Home Mommy One Month together…

One Month together…

27.3.2016 14 comments

Dnes má náš syn Jakub měsíc. První měsíc na tomto světě. Rozhodla jsem se s vámi sdílet své pocity, kterých jsem momentálně plná. Pocity štěstí, lásky, nostalgie, ..ale i další stránky období, jemuž se říká šestinedělí…

IMG_7027

Je neuvěřitelné, jak čas letí, až se toho občas děsím. Nechápu, že od porodu uplynula už taková doba… Za chvíli bude šest neděl pryč ( jupííí ) a ta kouzelná černá očička na mě koukají už měsíc.S dětmi ten čas letí asi ještě rychleji ( říká se to – a já potvrzuji ). Po měsíci našeho společného života si každé ráno uvědomuji, jak se mi před očima mění a roste. A jak ten čas plyne. Je to jiné, než u dospělých ( tam se ten věk jakoby nějak “pozastaví“ nebo spíš změny na dospělých tak nevnímám, nepozoruji, nejsou tak rychlé). U malého mi proměny přijdou neuvěřitelné…

IMG_7026

Jsem už měsíc máma a Kubíček je měsíc to nej miminko. Mám plno pocitů a poznatků. Dneska tedy nebudu psát o žádných tipech, ty si schovám do dalšího článku, který pro vás už připravuji. Dnes jen čistě o mých pocitech.

Chápu, že prvních 6 týdnů může být pro mnoho novopečených maminek pěkně stresující a únavné. Někdy se z toho prý mohou i zhroutit. Je to totiž velká zodpovědnost, starost, obětování se, člověk musí fungovat každou minutu, nemá moc času na sebe a ani na partnera. Prostě se to teď točí jen kolem malého človíčka. Je to možná až únavný stereotyp ( a pokud jste člověk, co má rád pestrost, tak vás to může i dokonale ubíjet ). Každý den zhruba víte, co přijde a co bude následovat – kojení, hraní, uspávaní, přebalovaní, nošení, koupání… Neustálý kolotoč :-). Ale dny tak šíleně letí…

4 bara

DSC_2704 BW

Nedokážu si představit, že bych na tohle všechno byla sama…Být například v roli, kdy nemám kvalitní vztah, zajištěnou práci, peníze ( protože už jen mít dítě stojí “velké“ peníze ), nemít rodinné zázemí, přijít do jiného stavu “omylem“, neplánovaně….atp. A že takových maminek je! Mnohokrát jsem napsala, že tohle je tak obrovský krok, tak vážné rozhodnutí, že pokud na to člověk/především žena/není připravený a nedokáže si uvědomit všechny následky a novosti, které s miminkem přijdou – a to i ty “negativní“ – může být hodně nemile překvapen a zaskočen.

Po třech týdnech totální euforie a štěstí, kdy jsem měla pocit, že nepotřebuji snad ani spát, jsem se najednou ocitla v totální krizi. Jeden z minulých večerů jsem šla spát a malinký se právě probudil. Myslela jsem, že nakojím, chvíli se pomazlíme a zase půjde na kutě. Omyl :-). Do půl 12 jsem uspávala a pak jsem doslova odpadla, ještě než jsem stačila říct – „lásko uspi ho, já už nemůžu.“…Ano, i na mě přišel ten den D – den vyčerpání. No a další dva dny to probíhalo podobně. Kamarádka mi vysvětlovala, že byl úplněk, že to děti vnímají a špatně spí. Tak jsem si trochu oddychla a zadoufala, super…snad to nebude takové každý večer :-). Uvidíme…

4 DSC_2714

Upřímně si myslím, že je to hodně o psychice a člověk musí být hlavně v pohodě. Brát to vše s lehkostí, pohodově a zocelit někdy své nervy. Miminko to pak – podle mě – vycítí. Já jsem sama ze sebe dost překvapená, jak jsem zatím v klidu. Nic mě nerozhází, a i když jsem už na pokraji sil, tak se na něj podívám a ihned tu sílu zase dostanu / najdu. Musí mě ale nechat aspoň chvíli vyspat :-). Ne, vážně je to náročné, ale to k tomu patří a my ženy jsem bojovnice a velcí siláci. Proto všechno zvládáme.

Pokud tedy budete počítat s tím, že vám miminko někdy zapláče, nenechá vás spát, bude chtít vaší pozornost, budou ho trápit prdíky, váš plán vám mnohokrát převrátí vzhůru nohama ( protože režim se jede podle něj a ne podle vás :-) ), budete mít doma oporu a lásku, pak nevidím jediný problém a důvod, proč se mateřství obávat. Je to BOŽÍÍÍÍ :-).

1 DSC_2664 BW

Moje poznatky za 1.měsíc našeho společného bytí jsou i s dnešními kruhy pod očima jen pozitivní – miminko vám vynahradí všechno. I já jsem se u prvního hysterického brekotu málem rozsypala, protože jsem nevěděla, co dělat (snažila jsem se uklidnit – miminka přece občas pláčou a plakat budou – tak to neber tak tragicky ), byla jsem nesvá z toho, jak s mrňouskem zacházím, ( jestli ho dobře nosím, koupu, držím ), po třech týdnech přišel spánkový deficit a já myslela, že ten večer umřu ( neumřela jsem :-) ).

Ještě jsem chtěla říci, že jsem přesvědčená o tom, že každá máma instinktivně ví, co je pro její dítě nejlepší, každá máma cítí jeho potřeby, city, doteky. Je na něj napojená. A každá máma dostala obrovský dárek, který se narodil jí a jejímu partnerovi. To miminko si je vybralo, protože pro něj budou určitě těmi nejlepšími rodiči.

DSC_2698

Nemyslím si, že být dobrou mámou znamená zvládat vše dokonale a bez chyb. Dobrá máma je ta, co dělá vše s láskou i třeba s “chybami“. Proto se trápit nad tím, proč brečí, řve, proč má svůj hysterák, chytla jsem ho dobře, udělala jsem to dobře … a obviňovat sebe, že jste možná selhala, je blbost. Všechny jsme dobré a všechny to zvládneme. Obavy ale k tomu všemu patří a jsou víc, jak přirozené.

IMG_7122

Za tyto překrásné fotky – NEWBORN – děkuji úžasné Evičce 

Přeji mému Kubičkovi krásné „narozeniny“ a ať každý další den v jeho životě stojí za to. Dále chci popřát vám ženám maminkám hodně sil a mnoho lásky – velká úcta NÁM všem. JSME NEJLEPŠÍ a všechno zvládneme.

PS.: Pro ty,  co jsou tu bezdětné…Uvidíte, že se vám tento článek bude ještě někdy hodit, i když je to pro vás teď nuda :-). Já to chápu, pro mě by to bylo dřív také nudné čtení. Teď si ale nemůžu pomoci. SORRY. KISS Vaše Baruš

 

I WANT TO INSPIRE YOU BECAUSE YOU ARE INSPIRING ME

 

WITH LOVEPEACE

RECENT POSTS