V životě jsou chvíle, které patří jen vám a vašim úplně nejbližším….A dělit se o ně není možné, protože je to tak velmi výjimečné, že nikdy nikdo by to nemohl procítit tak, jak to cítíte vy ….
Začínám psát, po dlouhé době jsem se dostala k počítači a můžu vám konečně poslat pár vět…A opravdu si velmi uvědomuji, že jsem nebyla až tak aktivní, jak jste ode mne byli zvyklí…..
Sedím a koukám kolem sebe, nevím, kde začít….Nějak jsem z toho všeho vypadala. Myslela jsem, že ten kolotoč, který jsem měla před odletem, se nikdy nemůžu zastavit. A světě div se – on se zastavil….Cítím, že jak se blíží návrat domů a pomalu přichází běžná realita, že se do ní teď nějak opravdu netěším. Netěším se na počasí, tmu, kdy den bude končit kolem 4 – 5 hodiny. Tuším, že zase budu hned v jednom kole a ani nebudu mít šanci se pořádně vzpamatovat. To je pro mě asi ta nejhorší představa.
Mám však i pocity, které jsou pozitivní…Těším se na manžela, domov, přátele a až překlenu ten krušný comback, tak i na to, že nastane nějaký režim a normál. Přemýšlela jsem tu nad tím, jestli bych mohla jen tak žít a nic tvůrčího nedělat. Když žijete u moře, v místech, kde sluníčko má pozici 90%, je život o mnoho pohodovější. Člověk se zdaleka tolik nestresuje, je mnohem vyrovnanější, ale také tu samozřejmě zleniví…A proto se i na jednu stranu těším, jak zase začnou mít naše dny řád, budu se věnovat práci a běžným domácím věcem.
Vím, že období mateřské je pro někoho samo o sobě dost náročné. Já ale potřebuji ještě něco k tomu navíc, aby mě ty mateřské činnosti o to víc bavily. Myslím, že to jde krásně skloubit. Dneska je ten den, kdy musím dát sbohem místu, ze kterého se mi opravdu nechce odjíždět….
Jsem z toho doslova v depresi a musím se s tím nějak během cesty smířit. Jediné, na co se upřímně těším, jak už jsem psala – je manžel, teplo domova a pár kamarádek. Nynější pobyt v USA pro mě byl výjimečný v mnoho ohledech a to je asi ten hlavní důvod, proč mě to moc domů netáhne.
Byli jsme tady poprvé jako celá rodina…Kubíček tady byl strašně moc šťastný a užívali jsme si to všichni dosytosti. Myslím, že cestování s miminkem není zas až tak problémové, ale je to o přístupu. Byla to i pro nás velká změna a náš program, na který jsme bývali zvyklí, se změnil od základů. Ale všechno má svojí cenu a tohle za to stálo. Vidět Kubíčka, jak se poprvé dotkl moře, jak kolem sebe pozoroval vše, co dosud nikdy neviděl, je něco úžasného. Poprvé mě tu byla navštívit i moje rodina z Moravy – maminka a babička. Udělaly jsme si tady takový GIRLS TRIP a musím říct, že na tento společně strávený čas nikdy nezapomenu. Tak moc ty dvě „holky“ miluju. Jsou to moje spřízněné duše, kamarády, rádkyně a hlavně ty nemilovanější lidé kolem mě. Procestovaly jsme kus světa a Kubíček byl pořád s námi. Někdy to bylo víc a někdy zase míň náročné, ale zpětně, když se nad tím zamyslím – bylo to nejvíc a nejkrásnější.
Třešničkou na dortu byl výlet na Key West s mým tátou. Byli jsme tam spolu už podruhé, ale letos mi tento nejjižnější bod Floridy opravdu přirostl k srdci. Bylo to pro mě výjimečný čas na který také nikdy nezapomenu. Moc děkuji taťkovi za tento super výlet….
Bylo velmi zajímavé vidět Kubíčka s babičkou, prababičkou a dědečkem pohromadě. Jsem vděčná, že jsem měla možnost to zařídit a naplánovat takový trip /s pomocí rodiny/ pro moje nejbližší. Miluju dělat někomu radost a miluju, když jsou lidi kolem mě šťastní…Pak jsem i já ta, co zářííííííí
No, mám v hlavě tolik věcí, co bych vám chtěla sdělit, ale stále cítím, že nejsem ještě v té své pravé psací náladě. Takže dnes jen tak okrajově a vy se mrkněte na nějaké fotečky z našich tripů přes Floridu – PALM BEACH – MIAMI – KEY WEST .
Jak jsem slíbila, připravuji shrnující článek z těchto míst, kde vám vyloženě budu doporučovat to, co je dobré vidět, kam se jít dobře najíst, kde si dát super hambáče za pár korun, kam zajít na shopping a kde třeba protančit střevíce. Mějte se mnou strpení. Začínám cítit, že se vracím do starých kolejí a tu depresi z příjezdu brzo vystřídá ona energie nabitá při pobytu tady.
Tak se na vás všechny moc těším a další článek už z Čech.
PS.: Velké díky vám!!!!!! Jsem v TOP 10 Blogerka Roku. Nečekala jsem to, a když jsem to zjistila, ani jsem tomu nemohla uvěřit. Velmi si toho vážím. S Láskou Vaše nabitá Baruš
I WANT TO INSPIRE YOU BECAUSE YOU ARE INSPIRING ME
WITH LOVE
