Ahojky, tak jsem opět tady…Vím, že teď nepřispívám tolik, jak jste byli zvyklí….Měla jsem – trvalé problémy s webem a současně jsem postrádala i ten správmý náboj ke psaní a také toho času je nějak čím dál míň.:-)
Už by mělo vše fungovat, tak jako dřív :-)))))))))))))
Prioritou je stále syn a protože články píšu většinou po večerech nebo brzo ráno, dost často mi chybí síly ( V současnosti musím fungovat od 5:00 a nespustit z něj oči ani na sekundu. ) Takže absence článků přiznávám, je to znát.
I když se snažím dělat vše jako dřív, i mě dohání únava. Zvládám sice takřka vše podle svých představ, ale prostě někdy už chybí síla a s ní se vytrácí i inspirace k zasednutí k počítači. A bez toho lze těžko stvořit nějaký zajímavý a kreativní článek. Tak to raději vzdám….a to se fakt nerada vzdávám….a doufám, že zítra bude ten tvůrčí den :-) !
Kubíček toho v noci moc nenaspí ( 2 – 3krát v noci vzhůru a vyžaduje mléko ! ) a mezi půl5 a 5.hod chce vstávat. Spím zhruba 2 – 3 hodiny vkuse, snažím se trochu cvičit, starat se o dům a celý den hrátky s čertem :-) Mezi to se snažím vtěsnat práci. Někdy to jde, někdy ne a teď mám pocit, že se to snad lepší :-). Hlavně, když mi přijede na pomoc Alešova mamka. To mám najednou pocit, že ten den zvládnu udělat a dodělat i nemyslitelné….Najednou mám čas i na sebe a na to, co jsem stále odkládala…
Bývá to tak jednou do týdne a jsem za ten čas moc vděčná. Teď jsem začala občas jezdit pracovně /zábavně do Prahy. Měla jsem i výlet na hory s kamarádkami a potvrzuji, že je to fakt osvobozující a moc jsem si odpočinula ….Tedy hlavně psychicky. Já samozřejmě chci vždy a všude urvat maximum :-) ….V Praze odpočívat nejde, lítám od čerta k ďáblu, večer se setkám s přáteli a to v 22:00 domů většinou nejdeme :-) Ono se to tak nějak nenápadně nasčítá …..-)
Ano, kdybych neměla svou práci, kdybych nikam nechodila a byla jen doma, bylo by to v pohodě. Ale moje JÁ by v psychické pohodě nebylo.
Jsem prostě “éro” a nejspíš nikdy nebudu sedět doma a čekat, až bude večer. I s dítětem se dá leccos podnikat. Kubíček začíná být po-ma-lin-ku parťák, který ale zatím potřebuje nonstop ostříží pozornost. Stále jsme jako na trní, kam se zase vydá, kam vyleze, kde spadne, co dá do pusy…, ale to každá maminka zná.
Ale co je teď pro mě bezkonkurenčně nejvííííííc – to jsou jeho zpětné vazby na nás – rodiče. Jako třeba ten nadšený pohled, když se manžel vrátí z práce, to objetí, které mi už dává, ten úsměv, který je tak plný štěstí… To je něco, co mi opravdu v životě nic nenahradí….Je to dokonalé naplnění a čistá láska v jednom.
Kubíček je SKORO- dokonalé dítě, které bezmezně miluju a ta láska je víc a víc silnější. Akdyby si ten spánek protáhl třeba do 6ti – půl 7, tak bude úplně nejdokonalejší :-) Ale to bych už toho asi chtěla moc. Hlavně, že je zdravý!!!!
Jaké bylo období vašeho drobečka mezí 10. – 11. měsícem? Já mám pocit, že Kubíček je možná trochu napřed, aspoň fyzicky určitě ( což není dobře pro nás hlídače :-) ).Ale nevím, každé dítě to má jinak, těžko říct. Tím, že běhá, to máme všechno nějak zrychlenější…:-)
Nevím, jestli jste to postřehli, ale chodit začal právě na Nový rok a byl to ten největší dárek do nového roku….Dostali jste také nějaký?
COAT: MANGO
TOP: Rat and Boa
JEANS: Furst of a Kind
HAT: Tonak
SHOES: Chloé
HANDBAG: Celine
PS.: budu ráda, když mi napíšete, jestli blog funguje, tak jako dřív… a třeba jak se máte???Omlouvám, že jsem neodepisovala na komentáře, ale bylo to z důvodu poruchy. Teď už budu zase 100% :-). KISS Vaše Baruš
I WANT TO INSPIRE YOU BECAUSE YOU ARE INSPIRING ME
WITH LOVE
