Byla jsem na obědě s kamarádkou a mimo jiné jsme probíraly i roli matky, jak to má každá žena /maminka vlastně úplně jinak….A co je vlastně správně…???
Dnešní doba je uspěchaná a snažíme se vidět a stihnout všechno možné i nemožné a dělat vše na100 procent…Nemáte /máte/ někdy pocit, že je to na úkor dětí??
Sama jsem někdy v tlaku a říkám si, jestli ten den, co trávím bez Kubíčka, jestli toho jednou nebudu litovat…/Teď nemyslím doslova “jeden den”…ale ten čas celkově./
Baví mě žít a dělat všechno, co jsem dělala i před tím ( před porodem ) a věřím, že to jde skloubit. Nemám pocit, že bych něco zanedbávala, ale tak nějak nad tím někdy přemýšlím….Někdy, když jsem unavená, vyčerpaná a cestuju z jednoho konce Čech na druhý. Moje svědomí je celkem v pořádku, vím, že Kubíček je vždycky v těch nejlepších rukách. S oběma babičkami a hlavně s tatínkem. Je šťastný mezi lidmi a s rodinou nejvíc. Od malička jsem ho všude brala, je velmi komunikativní, společenský. 8 měsíců jsem kojila a byli jsme pořád spolu. Teď se občas trhnu pracovně nebo i pro zábavu a vždycky si tak nějak jinak odpočinu. Maminky ví…..:-)
A vracím se k původnímu tématu,… jak jsme my, mámy, různé. Jedna tráví 24hodin po7dní v týdnu jen s dítětem, je to pro ni jediná náplň….Věnuje se opravdu jen dětem a domácnosti. Druhá má muže “na mateřské” a po šestinedělí jde do práce ( někdy i dříve ), kojení rovnou zavrhla. Další má nonstop chůvu, aby se mohla věnovat všemu, co má ráda. Cvičení, partnerovi, koníčkům, přátelům…Jiná maminka má chůvy párkrát do týdne, aby si oddechla, nebo chodí částečně do práce. Některá se snaží skloubit všechno s pomocí babiček…a tak podobně….Pro někoho může být kterákoliv z nich šílená, pro někoho nepochopitelná, pro dalšího skvělá….
JACKET: Ivana Mentlova
TOP: ASOS
SKIRT: Replay
SHOES: Chloé
No a nakonec jsme došly zase ke stejnému výsledku. Že nejdůležitější je pohoda mámy, aby byla spokojená a šťastná… a pak bude takové i její dítě…A jakou si zvolí cestu, je čistě na ní, ať se vám to líbí, či ne.
Neměli bychom se vzájemně soudit a neměli bychom odsuzovat jiné postoje a názory ….A to platí i pro mámy /jejich děti/, každá má právo na svou volbu…
A jak to mám já? Jaká jsem máma? Nevím, ale doufám, že pro Kubíčka jsem tou nejlepší. Že mI jednou poděkuje tak, jako jsem já poděkovala své mámě.
My jako rodina fungujeme a snažíme se věnovat Kubíčkovi, co to jde. Náš běžný týden vypadá tak, že jsme doma a od rána do večera se Kubíčkovi věnuji. Hrajeme si, chodíme po procházkách,…mezitím ale musím dělat i klasické domácí nezbytnosti, vařím, uklízím. Když malý spí nebo si chvilku hraje sám, snažím se udělat i nějakou práci. Cvičit chodím, když mi pohlídá manžel ….Když přijede babička, pokouším se vždy udělat co nejvíc práce. Poslední dobou jezdím v týdnu i do Prahy, to opouštím Kubíčka kvůli práci. Pak se snažím věnovat se i přátelům ( to většinou v Praze ). Teď se třeba chystám na víkend do Vídně na koncert a pak pracovně do Athén… a tak se to nějak snažím všechno skloubit.
Jsem upřímně ráda, když na jeden či dva dny odjedu, pracuju nebo si jen tak jdu vypadnout z těch tepláků. Naplňuje mě to a baví, takhle jsem moc spokojená.
Je to velká dřina- všechno tohle stíhat, ale dá se to. Mám toho teď nad hlavu. Jsem unavená, ale zároveň mě to i nabíjí.
Chci žít svůj život, který mě baví. Chci žít pro rodinu a chci vidět svoje děti naplněné štěstím.
Co si o tomto myslíte vy? Jak se vidíte vy? Pochybujete o sobě někdy, mámy? Máte vše tak, jak chcete?
PS.: Včera byl Den Dětí a co nejcennější můžeme těm našim dětem dát???? LÁSKU. Pokud ji budou cítit a mít jí dostatek, tak si myslím, že jim úsměv na tváři nikdy nezmizí. Oni nám jí dávají každý den……KISS Vvaše Baruš
I WANT TO INSPIRE YOU BECAUSE YOU INSPIRE ME
WITH LOVE
