Home Mommy One Month together…

One Month together…

27.3.2016 14 comments

Dnes má náš syn Jakub měsíc. První měsíc na tomto světě. Rozhodla jsem se s vámi sdílet své pocity, kterých jsem momentálně plná. Pocity štěstí, lásky, nostalgie, ..ale i další stránky období, jemuž se říká šestinedělí…

IMG_7027

Je neuvěřitelné, jak čas letí, až se toho občas děsím. Nechápu, že od porodu uplynula už taková doba… Za chvíli bude šest neděl pryč ( jupííí ) a ta kouzelná černá očička na mě koukají už měsíc.S dětmi ten čas letí asi ještě rychleji ( říká se to – a já potvrzuji ). Po měsíci našeho společného života si každé ráno uvědomuji, jak se mi před očima mění a roste. A jak ten čas plyne. Je to jiné, než u dospělých ( tam se ten věk jakoby nějak “pozastaví“ nebo spíš změny na dospělých tak nevnímám, nepozoruji, nejsou tak rychlé). U malého mi proměny přijdou neuvěřitelné…

IMG_7026

Jsem už měsíc máma a Kubíček je měsíc to nej miminko. Mám plno pocitů a poznatků. Dneska tedy nebudu psát o žádných tipech, ty si schovám do dalšího článku, který pro vás už připravuji. Dnes jen čistě o mých pocitech.

Chápu, že prvních 6 týdnů může být pro mnoho novopečených maminek pěkně stresující a únavné. Někdy se z toho prý mohou i zhroutit. Je to totiž velká zodpovědnost, starost, obětování se, člověk musí fungovat každou minutu, nemá moc času na sebe a ani na partnera. Prostě se to teď točí jen kolem malého človíčka. Je to možná až únavný stereotyp ( a pokud jste člověk, co má rád pestrost, tak vás to může i dokonale ubíjet ). Každý den zhruba víte, co přijde a co bude následovat – kojení, hraní, uspávaní, přebalovaní, nošení, koupání… Neustálý kolotoč :-). Ale dny tak šíleně letí…

4 bara

DSC_2704 BW

Nedokážu si představit, že bych na tohle všechno byla sama…Být například v roli, kdy nemám kvalitní vztah, zajištěnou práci, peníze ( protože už jen mít dítě stojí “velké“ peníze ), nemít rodinné zázemí, přijít do jiného stavu “omylem“, neplánovaně….atp. A že takových maminek je! Mnohokrát jsem napsala, že tohle je tak obrovský krok, tak vážné rozhodnutí, že pokud na to člověk/především žena/není připravený a nedokáže si uvědomit všechny následky a novosti, které s miminkem přijdou – a to i ty “negativní“ – může být hodně nemile překvapen a zaskočen.

Po třech týdnech totální euforie a štěstí, kdy jsem měla pocit, že nepotřebuji snad ani spát, jsem se najednou ocitla v totální krizi. Jeden z minulých večerů jsem šla spát a malinký se právě probudil. Myslela jsem, že nakojím, chvíli se pomazlíme a zase půjde na kutě. Omyl :-). Do půl 12 jsem uspávala a pak jsem doslova odpadla, ještě než jsem stačila říct – „lásko uspi ho, já už nemůžu.“…Ano, i na mě přišel ten den D – den vyčerpání. No a další dva dny to probíhalo podobně. Kamarádka mi vysvětlovala, že byl úplněk, že to děti vnímají a špatně spí. Tak jsem si trochu oddychla a zadoufala, super…snad to nebude takové každý večer :-). Uvidíme…

4 DSC_2714

Upřímně si myslím, že je to hodně o psychice a člověk musí být hlavně v pohodě. Brát to vše s lehkostí, pohodově a zocelit někdy své nervy. Miminko to pak – podle mě – vycítí. Já jsem sama ze sebe dost překvapená, jak jsem zatím v klidu. Nic mě nerozhází, a i když jsem už na pokraji sil, tak se na něj podívám a ihned tu sílu zase dostanu / najdu. Musí mě ale nechat aspoň chvíli vyspat :-). Ne, vážně je to náročné, ale to k tomu patří a my ženy jsem bojovnice a velcí siláci. Proto všechno zvládáme.

Pokud tedy budete počítat s tím, že vám miminko někdy zapláče, nenechá vás spát, bude chtít vaší pozornost, budou ho trápit prdíky, váš plán vám mnohokrát převrátí vzhůru nohama ( protože režim se jede podle něj a ne podle vás :-) ), budete mít doma oporu a lásku, pak nevidím jediný problém a důvod, proč se mateřství obávat. Je to BOŽÍÍÍÍ :-).

1 DSC_2664 BW

Moje poznatky za 1.měsíc našeho společného bytí jsou i s dnešními kruhy pod očima jen pozitivní – miminko vám vynahradí všechno. I já jsem se u prvního hysterického brekotu málem rozsypala, protože jsem nevěděla, co dělat (snažila jsem se uklidnit – miminka přece občas pláčou a plakat budou – tak to neber tak tragicky ), byla jsem nesvá z toho, jak s mrňouskem zacházím, ( jestli ho dobře nosím, koupu, držím ), po třech týdnech přišel spánkový deficit a já myslela, že ten večer umřu ( neumřela jsem :-) ).

Ještě jsem chtěla říci, že jsem přesvědčená o tom, že každá máma instinktivně ví, co je pro její dítě nejlepší, každá máma cítí jeho potřeby, city, doteky. Je na něj napojená. A každá máma dostala obrovský dárek, který se narodil jí a jejímu partnerovi. To miminko si je vybralo, protože pro něj budou určitě těmi nejlepšími rodiči.

DSC_2698

Nemyslím si, že být dobrou mámou znamená zvládat vše dokonale a bez chyb. Dobrá máma je ta, co dělá vše s láskou i třeba s “chybami“. Proto se trápit nad tím, proč brečí, řve, proč má svůj hysterák, chytla jsem ho dobře, udělala jsem to dobře … a obviňovat sebe, že jste možná selhala, je blbost. Všechny jsme dobré a všechny to zvládneme. Obavy ale k tomu všemu patří a jsou víc, jak přirozené.

IMG_7122

Za tyto překrásné fotky – NEWBORN – děkuji úžasné Evičce 

Přeji mému Kubičkovi krásné „narozeniny“ a ať každý další den v jeho životě stojí za to. Dále chci popřát vám ženám maminkám hodně sil a mnoho lásky – velká úcta NÁM všem. JSME NEJLEPŠÍ a všechno zvládneme.

PS.: Pro ty,  co jsou tu bezdětné…Uvidíte, že se vám tento článek bude ještě někdy hodit, i když je to pro vás teď nuda :-). Já to chápu, pro mě by to bylo dřív také nudné čtení. Teď si ale nemůžu pomoci. SORRY. KISS Vaše Baruš

 

I WANT TO INSPIRE YOU BECAUSE YOU ARE INSPIRING ME

 

WITH LOVEPEACE

RECENT POSTS

14 comments

Zuzka J 27.3.2016 at 21:27

Nejrásnější maminka, miminko a článek něco překrásného. Jsi inspirace. Tolik lásky

Reply
Lenka 27.3.2016 at 21:51

Oooh, ten článek mě vzal za srdce! Děkuji za tak pěkné počtení a určitě se k článku vrátím, aby mě povzbudil, uklidnil a dodal sílu. Mějte se krásně!

Reply
veronika 27.3.2016 at 21:52

At se mate spolu hezky.Ted uz rozumis pomalu tomu, kdyz zkusene maminky radily, kdyz te videly s briskem , at hlavne spis, vid. Tehdy jsi to vnimala mozna jako kecy.:-) Spanek – ten ti bude opravdu vzacnosti. Dnes si rikam – mela jsem si naspat roky :-) :-) Ale i tak to vse stoji za tu lasku – deti jsou dar a mnoho nas nauci…Krasne maminkovani :-*

Reply
Nicole 27.3.2016 at 21:56

Milá Baruš, moje malá Ema má skoro 5měsíců, ale je to jako včera, co se narodila :-) A pocity máme podobné. Jedna z věcí, která se mi na mateřství líbí, je to spojení s ostatními ženami-matkami, které ted cítím, dřív bych se téhle větě cynicky smála :-D Ale vnímám teď sebe samu i ostatní ženy jako nesmírně silné bytosti, které by na sebe měly být hrdé, že tohle všechno zvládnou. A ještě “rada” pro chvíle největší únavy v kombinaci s plačícím dítětem: pokaždé vstávat k tomu drobečkovi s myšlenkou, že já jsem tu jen pro něj. Pa

Reply
Rose Tascher 27.3.2016 at 22:05

Měsíc? :o bože, ten čas tak neskutečně letí.. přijde mi to jako včera, když jsem stalkovala tvůj IG, jestli už jsi porodila :D
Jsem bezdětná a stejně mi ten článek jako nuda vůůbec nepřišel.. Zrovna nedávno jsem si říkala, jaktože vypadaš tak nádherně, i když se fotíš po ránu nenalíčená a s malým jistě nevyspaná.. a jsem ráda, že vím, že i ty máš občas krize, tak jako všichni ostatní :)) (teď to není myšleno vůbec nijak zle:))
Jste nádherní, oba dva! :)

Reply
Danka 27.3.2016 at 23:14

Krásný článek ???? taky to tak citim

Reply
Andrea 27.3.2016 at 23:52

krasa :) radost na niečo take pozerať :)

http://andrea-de-blog.blogspot.sk/

Reply
Teri the Butter 28.3.2016 at 7:42

Naprosto úžasné fotky, nádherná maminka i miminko! Bude mi 18 a tohle pro mě vůbec není nudné čtení. Každou z nás to jednou potká.. A mě hrozně baví číst takovéhle články! ♥

Reply
Tereza❤️ 28.3.2016 at 20:32

Baru, sice jsem ve věku, kdy ještě není třeba uvažovat o miminku, ale tyhle tvoje “mommy články” jsou úžasné a strašně mě to baví a naopak se do budoucna těšim, až budu tohle prožívat. Jsi krásná maminka a Kubíček je úžasnej! Budu se těšit na dalšim příspěvky s novými postřehy!
Terka

Reply
Nikol 29.3.2016 at 8:06

malej je nádhernej

Reply
Karolina okmakeup 29.3.2016 at 13:06

i když nemám miminko, není to nudné, je to krásné a také se těším, až budu mít svoje miminko :) hodně energie, pa :*

Reply
Marketa 31.3.2016 at 7:29

Baru, krasne napsane. I kdyz je s nami Em uz 5mesicu, mela jsem presne ty samy pocity. Delam to spravne? Je normalni, kdyz dela nebo nedela to a to? Dycha normalne? Jsem normalni ja? ???????? Myslim, ze to je i o hormonech. Kazdopadne je to super. Pocitam se vsim a mozna proto jsem prekvapena, ze to neni tak hrozny, jak jsem z ruznych stran slychavala. Tak hodne sil pri vstavani a uzivej kazdeho dne ????

Reply
Hanka K. 31.3.2016 at 13:27

Jojo, Róza měla měsíc teď na velikonoční pondělí. Ze začátku jsem jela jak na baterky, manžel nechápal jak je možný, že to vše tak zvládám, že snad musím být něčím nadopovaná – a to jsem asi byla, nějakou kombinací hormonů, štěstí, lásky a tak. No ale pak baterky došly a musím říct, že tak poslední týden možná i víc už jsem vyšťavená, snažím se, ale odpoledne než přijde manžel z práce už bývám dost hotová, tak že to schytá hned mezi dveřmi. Nejhorší je, že hysterický pláč předvádí Rozárka zásadně, když jsme spolu samy, jinak je hodná, takže mi tyhle krize nikdo nevěří.. :/ Ale stejně je to má láska :-)

Reply
Clarie Věnceková 12.4.2016 at 19:22

Náhodou to nuda neni a to jsem bezdětná… :) Nikdy jsem Tvé články nečetla i když Tě na instagramu sleduji, ale dneska to přelouskám asi všechno :D Včera jsem se vrátila po měsíci z dovolené a nějak se nemůžu probrat a nic se mi nechce, tak můžu říct, že jsi mi zpříjemnila večer, děkuji… Stýská se mi po vlnách, teple a sluníčku :)

PS.: Třeba se potkáme na bikram v ČB, když už máš po šestinedělí :)

Reply

Leave a Comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.