O tom, jak mi Kubíček změnil život…..Bylo nebylo…..:-). 27.2.2016 je datum, které mi doslova změnilo život!!!!
Dneska je tomu čtvrt roku, co jsem mámou a denodenně opravdu zářím štěstím.
Vlastně ani sama nevím, jak začít psát dnešní povídání. Protože moje pocity jsou tak výjimečné, hluboké a jedinečné, že půjdou jen velmi těžce popsat. Troufám si říct, že je to až nemožné. (Maminky chápou….!).
Začala bych asi takto…Porod byl a nebyl krásný. Pomalu a jistě jsem na něj pozapomněla…Abych to upřesnila…na tu šílenou bolest. Příroda to dobře zařídila. Teď, když se chci zamyslet a rozpomenout se, jak šíleně to bolelo, jakoby ten pocit i nepříjemná vzpomínka vymizely. Opravdu se už nedokážu vžít do té bolesti. Jen vím, že to bolelo jako nikdy nic, šíleně :-).
Když ale vidím, co z toho malého semínka / pulečka a přes tu náročnou cestu vzešlo, tak je mi to vše jedno. Stále nevěřím svým očím, stále tomu nemůžu uvěřit. Je to zázrak všech zázraků.
Nevím, jak jste to měly vy, maminky, ale já jsem Kubíčka šíleně milovala od první chvíle. Celým srdcem. A myslela jsem si, že to už víc ani nepůjde. Omyl. Ta láska se neustále stupňuje a bobtná víc a víc.
Dneska jsem malinkým doslova pohlcená. Z mnoha důvodů, ale ten největší bude asi to, že čím dál více cítím, jak jsme spolu spjatí a neustále se vzájemně potřebujeme. No a tu největší roli hraje rozvoj jeho vnímání. Neuvěřitelné, jak se každým dnem zdokonaluje, vnímá, jak reaguje a mění se. Je to pro mě denodenní potěšení, náplň a zábava, obrovská radost. Prostě Kubíkova komunikace se mnou – to je to nejvíc, co může být.
Život se změnil. A to hodně…Ale změnil se podle nás… a podle toho, co jsme od založení rodiny očekávali. Takže je to vlastně stejné a zároveň úplně jiné.
Nedokážu si ještě stále představit své fungování bez malého – tím myslím, odejít třeba na delší dobu – dvě hodiny, ale postupně se to zlepšuje. Mohli jste si všimnout na IG, že jsem byla poprvé s přáteli na večeři. S vědomím: vždyť už jsi třetí měsíc doma, plně kojíš, malý bude stejně spát, to zvládneš a už je čas…Když jsem opouštěla dům, měla jsem pocit, že ten správný čas nebude asi nikdy. Ale šla jsem. Nebudu vám popisovat, jak mi bylo… No zkrátka jsem se nemohla smířit s tím, že večer nebudu v posteli s Kubíčkem, ale budu sedět někde “DALEKO” – na večeři. Na outfit jsem měla asi 5 minut, protože jsem uspávala malinkého. Vůbec jsem se nemohla skousnout realitu, ze odcházím pryč. Oblečeni pro mě v tu chvíli bylo druhořadé. Hrábla jsem po prvních věcech, co mi přišly pod ruku. Make up byl otázka rychloblesku. O tom, jak jsem se zpotila během uspávaní, koupání a chystání se ani nemluvím… No a když jsem zavírala dveře, měla jsem slzy na krajíčku. Věděla jsem, že budu brzy zpět. Přesvědčovala jsem se “2 hoďky dám, ale pak se asi začnou dít věci”. A také začaly. Chytla jsem tam po hodině a půl brekot, že mě je smutno a že potřebuji být doma, něž se prcek probudí. Takže asi tak… Večeře byla sice super, ale všechno chce čas, nic nemá cenu lámat přes koleno. Věřím, že to bude s mým osamostatňováním se s každým měsícem lepší a lepší:-D.
Už jsem se pomalu vrátila do svého běžného života. Chodím občas cvičit, stále pracuji na blogu, starám se o dům a rodinu. Je zajímavé, že i když žijete pořád ten “stejný“ život, tak je pro vás mnoho věcí náhle úsměvných. Tato životní změna mi dala velký nadhled. Jsem i vyklidněnější a vím přesně, co chci a co je v životě vlastně to důležité. Jednoduše – i když má něco tendenci trochu mě rozhodit, podívám se na Kubíčka a řeknu….Tak to joooo, …no a co a jdu dál :-).
Vím, asi to zní nějak moc pozitivně, možná si říkáte, že to ani není možné. Jenže já to tak vidím a cítím. Opravdu. Nemám problém, nejsem nijak extrémě ztrhaná, netrpím depresemi. Prostě si to užívám. Na tohle jsem čekala celý svůj dosavadní život a chci si to užít na maximum. Chci být s rodinou co to jen jde a nehodlám o nic přijít.
A úplně na závěr chci říct, že moje mateřská dovolená je boží. Ač jsem v to ani nedoufala, stíhám toho docela dost. I když občas “padám na ústa” a jsem unavená, tak stále a s úsměvem na tvářích jdeme vstříc dalším šťastným dnům :-).
Photos by EVIČKA
JACKET: Balenciaga
TOP: Zara
JENAS: J Brand
SHOES: Converse
HANDBAG: Jimmy Choo
SUNGLASSES: Ray Ban ( Optique – 15% SALE / kód: BKBlog )
BABY JACOB:
SWEATER : Petit Bateau , DUDLÍK: Suavinex, STROLLER : STOKKE
PS.: Mějte báječný víkend a doufám, že se s někým uvidím v neděli na BLOGES MARKETU. KISS Vaše Baruš
I WANT TO INSPIRE YOU BECAUSE YOU ARE INSPIRING ME
WITH LOVE
