Ahojky :-)
Tak a už jsou skoro tady…..!! VÁNOCE!! Nemůžete se dočkat, nebo spíš patříte k těm, kteří by je měli už raději za sebou?
Já rozhodně patřím mezi ty první, Vánoce doslova miluji!! Ráda bych se dnes s vámi podělila o to, jak Vánoce obvykle trávím a co pro mě tento čas znamená….
Asi tak týden před Vánocemi začnu mít takové zvláštní pocity šimrání v břiše. To z toho, že se tak strašně těším na celou svoji rodinu, se kterou se sejdu a strávím s ní skoro tři dny. Je to pro mě jeden z nejpříjemnějších časů,… čas těšení :-).
Předvánoční shon mě docela i baví, po něm je ta pohoda a klid Vánoc o to víc vzácnější a milejší. Jediné, co mi opravdu vadí, jsou přeplněné obchoďáky, mačkání ve frontách a ucpané silnice. Nenechám se ale ničím rozhodit, protože těch pozitivních věcí je více. A ty všechno to nepříjemné naštěstí přebíjejí.
Každý rok jsou moje Vánoce prakticky stejné a nerada je obměňuji. Jsem v tomhle velmi konzervativní.
Pokaždé si poslouchám jednu vánoční píseň pořád dokola – LAST CHRISTAS od skupiny WHAM ( skupina založena Georgem Michaelem ) . Absolutně na ní ulítávám. Jednoznačně moje nejoblíbenější. Pravidelně shlédnu po “150“ Popelku :-). Znám ji už opravdu nazpaměť, ale pokaždé jsem dojatá. Ten zamilovaný příběh mě baví vždy znovu a znovu. Nedočkavě se těším, že přijedu k babičce a půjdu rovnou do její spížky, kde čeká v obrovské míse babiččin nejlepší bramborový salát. A dům je provoněný vánočním cukrovím. Jak jinak – opět tím nejlepším :-). Nejvíce ulítávám na vanilkových rohlíčcích, marokánkách a oblíbeném lineckém. Na cukroví mám obzvláště’ krásné vzpomínky z dětství, kdy jsem je každé vánoce babičce pomáhala péct.
Vánoce jsou svátky klidu, pohody a lásky. Když však poslouchám své přátele (a vlastně i sebe), musím konstatovat, že jsou letos nějak více stresové. Tento rok byl opravdu hektický, plný dobrodružství, cestování, 100procentního pracovního nasazení, nových možností, stresu, ale i super zábavy. Ted’ se ale nemůžu dočkat, až budu v kruhu své rodiny a na chvílí vše pustím z hlavy. A doslova a do písmene VYPNU!!!
Také jsem přemýšlela, jaké vánoční tradice my doma vlastně dodržujeme….???
Upřímně – asi žádné :-). Ale máme svá pravidla, kterými se řídíme. I když se babička snaží vařit jídla bez masa ( jak tvrdí ona), vždy se po našem obědě, kdy máme kubu s houbami, na stůl nenápadně dostává stále více a více pochutin. Půst až do Štědrovečerní večere u nás opravdu nehrozí. Z toho jasně vyplývá, že zlaté prasátko jsem ještě nikdy neviděla.
Tradice – neboli zvyky- v naší rodině ale máme. Před večeří se vždy pomodlíme, většinou nám ukápne nějaká ta slzička. Jsme šťastni, že jsme spolu, že jsme se opět po roce sešli, a že se máme tolik rádi. Následuje skvělá rybí polévka ( kterou normálně nejím, jen o Štědrém večeru ), poté přichází konečně ten babiččin nejlepší, nejchutnější bramborový salát( na který se těším celý rok ),s kaprem. Ten je ovšem vedle hromady bramborového salátu spíš jen jako doplněk. Nesmí u toho chybět naše klasické vánoční koledy, které máme snad 100 let ) a myslím, že jsou možná ještě na kazetě ??? :-). Vykládáme a probíráme, co se za ten rok všechno seběhlo…
Po večeři přichází ten nejkrásnější moment, který si pamatuji od samého dětství. Vždy jsme se s mamkou musely někam schovat, protože přijde Ježíšek. Čekaly jsme, než zazvoní zvoneček, kterým zvonil děda. ( A dělá to do dneška ). Rychlostí blesku jsem se řítila k vánočnímu stromečku, kde byla vždy spousta dárků. Krásně zabalených, vše se lesklo. Rodina seděla kolem stromečku a já se uvelebila u něj. Ted’ přišla moje chvíle – můj nejdůležitější úkol :-). Už od dětství rozdávám dárečky celé rodině. A to vždy postupně. Podíváme se co rozbalil dědeček, babička, maminka a zase já. Když jsem byla malá, nemohla jsem se dočkat, až se kolo vrátí zase zpět ke mě a budu moci rozbalit další dárek „BARUNKA“. Dnes jsem nejvděčnější za čas strávený s mojí rodinou a dárky pro mne už nejsou to nejdůležitější. O to raději je sama rozdávám.
Milí přátelé a milí čtenáři, nebudu vás unavovat o vánočních svátcích dalšími příspěvky. Myslím, že budete mít spousty jiných a zajímavějších věcí na programu. Přeji vám, abyste si opravdu odpočinuli, dokázali se “odstřihnout” od běžných starostí a užili si jen pohodu s vašimi nejbližšími. A tak jsem se rozhodla, že žádné nové příspěvky na blog 24.,25., a 26.12.. dávat nebudu. Kdyby vám bylo ale po mě přece jen smutno, na blogu najdete určitě spoustu příspěvků, které jste nečetli. Budete to alespoň moci v klidu dohnat :-). Pak budete mít jistotu, že jste na blogu o nic nepřišli a do nového roku půjdete tzv. s čistým štítem :-). Abych nezapomněla, ještě jedno velké překvapení pro vás chystám na 23.12.…Bude to BIG GIFT :-).
Ale nebojte se, na INSTAGRAMU budeme stále in TOUCH. Tak sledujte!
PS.: Přeji vám jen ty nejkrásnější Vánoce, plné pohody, krásných pohádek, se spoustou dobrého jídla, pití a hlavně lásky vašich nejbližších. Bylo by fajn, kdyby se přátelé a rodiny navštěvovali, obdarovávali a vůbec si projevovali více náklonnosti i během roku a neprožívali to jen o Vánocích. Rodina a opravdoví přátelé jsou to nejcennější co máme. Nenahraditelní a věční. Važte si toho a pečujte o to. Je to poprvé, co zažívám svátky vánoční s vámi prostřednictvím mého blogu. A věřte, je to moc hezký pocit! KISS Vaše Baruš !
I WANT TO INSPIRE YOU BECAUSE YOU ARE INSPIRING ME
WITH LOVE
